Chytrost města je především v jeho strategické prozíravosti

Chytré město: vytvořte si koncepci, až poté nakupujte technologie

O tématu Smart Cities neboli chytrých městech toho bylo v posledním období na odborné i laické úrovni napsáno poměrně hodně. Stejně tak můžeme sledovat intenzivní aktivity v této oblasti v samotné praxi, kdy se stále více českých samospráv pouští ve větší či menší míře do masového zavádění moderních (chytrých) technologií. V převážné většině se tak ovšem děje tendenčně a účelově s cílem zaujmout voliče nějakou moderní technologickou novinkou či řešením, které je ovšem, jak by řekl klasik, trochu „mimo mísu“. Chytré město totiž není o množství moderních technologií, jak býváme přesvědčování, ale o chytrém řízení (rozvoji) města a o chytrosti jeho představitelů (volených zástupců, zaměstnanců).

Ještě než nakoupíte chytré technologie – dopřejte si odstup a rozmyslete se  hlava

Samosprávy nakupují a zavádějí moderní technologie s dobrými úmysly. Chtějí zlepšit kvalitu života občanů a učinit města atraktivní pro další potenciální obyvatele, investory, partnery.. Chytří „otcové měst“ dobře vědí, že zavedení chytrých řešení není cílem, ale cestou či nástrojem, jak dosáhnout kvalitní veřejné služby.

Prvním krokem v rámci úvah o zavedení té či oné „chytré“ technologie, je dobré si na celou věc dopřát trochu nadhledu a zkusit se na problematiku podívat z vyšší, strategické a koncepční perspektivy. Formulovat vizi a střednědobé i dlouhodobé cíle rozvoje města v kontextu chytrých řešení by mělo být samozřejmé, stejně tak ujasnění si současných i budoucích rozvojových potřeb města. V tomto případě je eliminováno riziko, že se chytrost města smrskne pouze na nákup a provoz moderních řešení, často pod silným tlakem dodavatelů technologií.

Současně je zabráněno ad-hoc výběru chytrého řešení v dílčí oblasti, které je pro samosprávu samo o sobě sice přínosné, ale není vyřešena jeho provázanost s dalšími nástroji, které může / bude samospráva využívat (v absurdním případě se může jednat např. o pořízení chytrých popelnic, které ovšem nemá kdo vyvážet, protože svozová firma není na tuto technologii připravena, atp.)

Zavádějte nové technologie s rozmyslem, stejně jako to děláte ve vlastní domácnosti

Přemýšlejme proto stejně, jako přemýšlíme o technologickém vybavení vlastní domácnosti. Každý totiž zažíváme situace, kdy nás výrobci bombardují tvrzeními, ať si pořídíme zrovna jejich produkt, který nutně potřebujeme, a že jedině tak budeme „in“. Do nákupu těchto produktů poté investujeme na základě řady kritérií, např. kde bydlím, jaké má moje domácnost dispozice a velikost, co reálně využiji já a další členové rodiny, a jak intenzivně budeme nové zařízení používat, a to vše s ohledem na vaše finanční možnosti.

Rozhodnutí jaké technologie, v jaké míře a do jakých oblastí pořídit je alfou i omegou celého problému. Vědět CO, JAK a KAM chytře zavést v kontextu dlouhodobé udržitelnosti a propojitelnosti, tak bude klíčovým předpokladem úspěchu.

Pořízení chytrých řešení klade současně nové požadavky na kvalitu, úroveň a způsob řízení města. K zavedení a provozu nových technologií jsou nutné nové procesy, přístupy, nové organizační struktury, atp. Jde o činnosti, které nejsou „na očích“ těm, kteří chytrá řešení užívají, ale bez nich by žádné chytré řešení nemohlo dobře fungovat.

Chytré město je možné si představit jako plachetnici na moři, kterou pohání právě samotná „chytrost lidí“ (představitelů města, ale i jeho obyvatel). Nosnou konstrukcí plachetnice nejsou samotná chytrá řešení, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale chytrá (kvalitní, rychlá, moderní, efektivní) veřejná služba. Pod čárou ponoru, skryté pod hladinou, je výše zmíněné chytré řízení města/úřadu. Bez ponoru (resp. výtlaku) nemůže plout žádná loď.

A to ani na vlně moderních technologií.

POMŮŽEME VÁM POSTAVIT VAŠI CHYTROU LOĎ A PLAVIT SE V MOŘI CHYTRÝCH TECHNOLOGIÍ.

Autoři:

Mgr. Kamil Papež, MPA, senior konzultant společnosti a expert na Smart City M.C.TRITON

Ing. Lukáš Jakubec, vedoucí segmentu služeb pro veřejnou správu ve společnosti M.C.TRITON

Článek vyšel v časopise Pro města a obce.